Japonské katany

Katana (japonsky: 刀; jméno pána) je proslulý druh japonského meče, který směli po celá staletí vlastnit jen samurajové, kteří se zavázali dodržovat kodex bušidó a sloužili vládci. Podle tradice se meče katana nosí ostřím nahoru za pásem obi spolu s krátkým mečem wakizaši nebo osobní dýkou tanto.

Zacházení s tímto velmi ostrým a nebezpečným mečem vyžaduje značnou praxi. Katana je původně sečná zbraň, kterou lze používat i jako bodnou. Charakteristickým rysem je zakřivená čepel s jedním ostřím, záštitou a rukojetí s oválným průřezem. Celková délka tohoto meče se nejčastěji pohybuje od dvou do tří šaku, kdy se jeden šaku = 30,3 cm.

Čepel nejčastěji tvoří tvrdá ocel s vyšším obsahem uhlíku a měkká ocel s nižším obsahem uhlíku v různých kombinacích. Velmi často je voleno provedení s tvrdým pláštěm a měkkým jádrem. Pro větší tvrdost při zachování vysoké pevnosti je ostří kaleno, zatímco zbytek čepele je nekalený a pružnější pro snižení rizika zlomení meče.